Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvacet let po revoluci

naděje nám vadnou,

estébáci, milí kluci,

vesele nám vládnou.

 

Prolezlí jsou státní správou,

sedí na úřadech,

člověk přijde o majetek,

sotvaže se nadech.

 

Potřebuješ povolení ?

Vše je o známosti,

dnes ti rukou vřele třese,

zítra zláme kosti.

 

Kdo chce, ať se ještě snaží

plavat proti proudu,

na pánvičce už tě smaží,

jak dáš něco k soudu.

 

Místo koblih jenom bláto

polykat tě nutí,

když se vzepřeš přijmout jejich

blbá rozhodnutí.

 

Máš – li na to, braň svou pravdu,

cvakej, a tak dále,

nakonec tě čestně zvolí,

za všech cvoků krále.

 

Pravda s láskou, ruku v ruce,

kanálem se táhnou,

občas z láhve nostalgie

mohutně si nahnou.

 

Dvacet let po revoluci,

píšu tenhle pamflet,

neboť jsem se zase, kruci,

s hovadama zaplet.

 

Zase stojím na ulici,

v kapse svírám klíče,

žlutí vedle na tržnici

prodávají kýče.

 

Policajtům radši mizím

za nejbližším rohem,

slzu setřu papírákem,

revoluce – sbohem.

 

Kdo hledá, najde

19. 11. 2009

stb seznamy

 

Jak na lustraci

19. 11. 2009

seznamy stb

 

Vylustruj si svého estébáka

19. 11. 2009

lustrace, pátračky

 

Protiestébácké desatero

19. 11. 2009

pátrání, lustrace

 

A co dál, občane ?

19. 11. 2009

zloději, ministerstvo vnitra

 

Nekončící panoptikum

19. 11. 2009

restituce, vláda, prezident, Jan Kalvoda

 

Estébáci už nás drží za koule

19. 11. 2009

státní správa, policie, ministerstvo vnitra, restituce, Václav Klaus